CENTURIO CHELONE BARBATA Kentaur/Kent Nar.: 4/10 2006 Barva: červená pšenice Nůžkový skus Aktuální výška: 69,5 cm Aktuální váha: Kentaur je zatím ještě stále štěně, ale vše nasvědčuje tomu, že z něho vyroste výborný pes jak vzhledově, tak povahově. Zatím je to velký uličník a je velmi temperamentní. Miluje volnost, když se může pořádně proběhnout, překážky všeho druhu – hlavně tunel, do kterého se téměř nevejde a společnost, ať už lidí, psů nebo ostatních zvířat. S ostatními psy vychází dobře, ale když se nějaký pes přijde porvat, neuteče. Je to také výborný hlídač. V žádném případě to není nervák jako já =), ale občas (!) je tvrdohlavý. Miluje dlouhé procházky, koupání, paničku, svou „holku“ malinoisku Elouška, piškoty, všechno co před ním utíká a hlavně svůj hadr. V nejbližší době se chystáme složit zkoušky ZZO (zatím) a doufám že uspějeme i na výstavách a v soutěžích agility. Zkoušíme i coursing, ale na to zatím není moc času, i když se pak uvidí. I to jsme ale zvládli a „coursingu“ se věnujeme u nás na louce s živou návnadou (loví polňáky a srnky, ale večeře jsem se zatím nedočkala ) Přes to všechno ale zůstává výborným rodinným psem a hlavně mazlíkem. Kentaur je osobnost, což nám neustále dává najevo Kentaur se narodil v chovatelské stanici Chelone Barbata ve vesničce Suchá 4/10 2006 mamince Aime Anach Holpraj a tatínkovi Angelu od Křemence s dalšími osmi sourozenci – 3 holky a 5 kluků. Byl téměř největší (v současné době však trošku přerostl), ale v uličnictví se mu nikdo nevyrovnal a všude musel být první.
Jak to začalo? – Náhoda Jelikož jsem blázen do koní, ale až tak daleko rodičovská ochota nesahá, zeptala se mě jednou máma, jestli nechci psa. No, koukala jsem na ni neschopná slova. Dům sice máme, a dokonce i zahradu (jenže bez plotu) a psa jsem chtěla, vždy mi však bylo řečeno ne. Jedna její kolegyně z práce má prý fenku a ta měla včera štěňata (bylo samozřejmě tou dobou) a ptala se, jestli jedno nechceme. Když jsem se vzpamatovala, zeptala jsem se, co je to za rasu. „Prý nějaký ridžbek, nebo co“, povídá máma a na můj dotaz jak ´to´ vypadá sedla máma k počítači a vyhledala obrázky. A to jsem nebyla schopná slova podruhé. Pes, který se přede mnou objevil na obrazovce byl jednoslovně nádherný – elegantní tělo, hlava s inteligentníma očima a téměř červené až zlatavé zbarvení. Tak krásného psa jsem ještě neviděla. Když štěňátka začínala otevírat oči, jeli jsme se na ně podívat. Byli to malé neohrabané a roztomilé kuličky s velkýma ušima a ťapkama. V tu chvíli bylo rozhodnuto. Budeme mít ridgebacka. Od té doby se začala studovat odborná literatura a začaly přípravy na nového člena rodiny. Proč právě on? Kentaur byl (a pořád je a nejspíš i bude) uličník. Dlouho jsme váhali, jestli fenku, nebo psa, ale jelikož pes je aktivnější, déle si hraje a je to prostě ´chlap´, rozhodli jsem se pro psa. Stále nás ale čekalo vybrat si z pěti štěňat. Dívat jsme se jezdili snad každý víkend (chudák paní chovatelka), ale stejně jsme je nerozeznali. A tak, když už jsme si museli vybrat, pohráli jsme si s každým malým chlapíkem. Když jsem zvedla Kentíka do náruče a on nám olízal celou tvář (už mu bohužel zůstalo), bylo jasné že tenhle bude náš. A tak se do rybářské rodiny přistěhoval velký temperamentní pes. Ze začátku jsem měla obavy, jak to bude zvládat, protože jakmile začne sezóna jsme téměř každý víkend na závodech - jsme rybářská rodina (tedy skoro celý den na jednom místě), ale Kent to zvládl skvěle a ještě si to užíval! Vyhříval se na sluníčku, podle potřeby se převalil do stínu a občas jsme se šli vykoupat. Cestování – jak autem, tak autobusem mu nedělá žádné problémy (i když je pravda že když jedeme autem na delší vzdálenost není mu dobře) a s našimi kocoury spí před krbem. Prostě super rodinný pes. Aime Anach Holpraj Angel od Křemence