Jak si Kent postavil hlavu
V neděli jsme vyrazili na naše první neoficiální závody v agility.
Brzo ráno jsme se tedy hlásili v Opatovicích s vidinou pěkně stráveného dne a nadějí na pěkné běhy. Ta se ovšem nevyplnila, jelikož můj čtyřnohý parťák si postavil hlavu, a že se poběží podle něho.Což namozřejmě nejde.
A tak jsme se po nějaké době stavěli na start prvního běhu toho dne - jumpingu (bez zónových překážek). Trať byla pěkně postavená, i když s nějakým tím malým zádrhelem a já si myslela, že by se nám to mohlo povést. Ovšem mylně.
Kentík pozorně čekal na startu a na povel vyrazil. Z počátku běžel tak jak se má, ale posléze si řekl, že to stačilo a co jsem myslela, že se vživotě nestane se stalo - Kent podlezl překážku! Tak tohle jsem opravdu nečekala. Kentaur, který skáče překážky pro koně 1,3m vysoké a zároveň i docela široké... no tak tohle mě tedy dostalo
Ale nic se nedělo a běřeli jsme dál. Sice jsme si připsali jěště jedno odmítnutí, ale skončili jsme 6tí, takže spokojenost.
Jenže druhý běh - agility, bylo horší. O dost horší.
Kentík nám tím jen dokázal, že RR je prostě RR a když se jedná o něho...
Jakmile jsme totiž vyběhli na parkur Kent si začal dělat co se mu zlíbilo. Takže to nakone dopadlo tak, že jsem stála uprostřed a Kentaur se zabýval překážkami - bohužel v jiném pořadí
No upřímně řečeno jsem od něho čekala jiný výkon, ale nevadí. On si to krásně užil a z výšky kladiny se na mě smál
Na pondělním tréninku už vše OK a kdybych nezapomínala pořadí a dávala včas povely, bylo by to na jedničku
Uvidíme dál... Už tuto neděli totiž jedeme na další závody!
(fotky budou)